Touto otázkou zareagovala před několika lety moje známá poté, co jsem se zmínil, že cvičím čchi-kung. Myslím, že jsme se v tu chvíli zaskočili navzájem. Ona zaskočila mě tím, že by někdo mohl o existenci čchi pochybovat. Já ji tím, že by někdo mohl v její existenci věřit.
Odpověděl jsem po pravdě: “Ne, nevěřím. U mě to není otázka víry, ale zkušenosti. Já prostě vím, že existuje.”
Od tohoto setkání uplynula dlouhá doba a dnes se zdá být všechno jinak. Mluvit o energii, které v Číně říkají čchi a v Indii prána, a věřit v ní, je v módě. Energie je něco, co čerpáme při wellness pobytech, dodáváme si ji pomocí energetických drinků, vyplavujeme energii stresu v posilovně. Superpotraviny nám jí dodají nekonečné množství. Už nestačí na někoho myslet, je lepší mu rovnou poslat pozitivní energii.
Slovo energie se stalo pravidelnou součástí našeho slovníku, ale jeho obsah je poněkud nejasný. Je to něco, v co věříme, co nás láká, něco nepolapitelného, po čem všichni touží. A přesto toho moc o téhle „energii“ v naší kultuře nevíme. Často ji považujeme za abstraktní pojem a nevěřícně se ptáme, jestli vůbec existuje a co to je.
Vybavuje se mi mé první setkání s mistrem Ješe Gyatso na jaře 1997 v britském Walesu. Bylo to zároveň mé první setkání s vnitřní silou, která oživuje naše těla. Na semináři jsme začali cvičit pohybovou sestavu Orla v hnízdě a hned po ní následovalo uvedení do kontaktu s energií.
Stáli jsme v kroužku, asi v pěti lidech, v základním čchi-kungovém postoji. V rukách jsme si představovali zářící kouli energie. Chvíli se nic nedělo. Pak nám Mistr ukázal, jak začít vnímat čchi mezi svými dlaněmi. Bylo to, jako bych mezi nimi držel silný magnet. Nešly dát k sobě, ani od sebe.
Jeden ze studentů nic necítil, protože byl v příliš velkém napětí. Kde je napětí, nemůže životní energie volně proudit. Navíc napětí snižuje citlivost. Proto mu Mistr uvolnil paže a ruce a pomocí svojí čchi v nich podpořil proudění energie. Díky tomu nakonec i on energii pocítil.
Dnes stejným způsobem ukazuji čchi na kurzech čchi-kungu našim studentům já nebo někdo z našich pokročilých instruktorů. Přesto se čas od času najde člověk, který navzdory jasné zkušenosti prohlásí, že žádná energie čchi v těle neexistuje a že ta zkušenost mezi dlaněmi je jen sugesce. S takovým člověkem pak vedu stručný rozhovor, který vypadá asi takhle:
Já: „Měříš si někdy teplotu?“
On: „Jasně, že měřím.“
Já: „Teplo je jeden z projevů energie, ano?“
On: „To je.“
Já: „Souhlasíš s tím, že EKG měří elektrické impulzy srdeční činnosti a EEG elektrické impulzy mozkové činnosti?“
On: „Souhlasím.“
Já: „Takže v těle existuje energie, která se projevuje jako teplo nebo elektrické impulzy. Ta přitom existuje jen v živém těle. Mrtvola je studená a její EKG ani EEG nic neukazují. Tudíž tahle energie je projevem života. Souhlasíš?“
On: „No, když to říkáš takhle. Já ale myslel, že čchi je něco tajemného.“
Já: „Je tajemná jen pro toho, kdo ji nezná a neumí s ní zacházet. Když jí znáš a víš, co dělá, je úplně obyčejná.“
On: „Dobře, tak uznávám, že v těle mám nějakou energii, která tělo oživuje. Jak to ale souvisí s tím pocitem magnetu mezi dlaněmi?“
Já: „Čchi se projevuje různě. Někdy jako teplo, jindy jako pocit mravenčení a elektrického proudu pod kůží, nebo jako elektromagnetická síla. Přesně ten magnet, který jsi cítil mezi dlaněmi.“
Čchi-kung (nebo qi gong) v překladu znamená “pěstování životní energie (čchi)”. Je nemožné pěstovat čchi bez toho, abychom ji vnímali. Proto je uvedení do kontaktu s energií jednou z prvních věcí, které studenti na našich seminářích zažijí.
V některých knihách o čchi-kung se můžeme dočíst, že si při cvičení máme představovat, jak energie čchi proudí tím či oním směrem. To může být prospěšné, ale pořád je to jen představa.
Je velký rozdíl mezi tím si něco představovat a skutečně to dělat. Co byste raději? Představovali si, že jíte čokoládu, nebo ji skutečně jedli? I když představa, že jím čokoládu, může být příjemná, je nesrovnatelná s tím, když si čokoládu dám do úst a vychutnám si ji.
Na kurzy Orla v hnízdě k nám přicházejí i lidé, kteří mají zkušenost z jiných stylů čchi-kung, tai-ji nebo kung-fu. Ve všech těchto uměních je čchi středobodem, od kterého se všechna praxe odvíjí. Bez její znalosti jsou tato umění obyčejnou gymnastikou.
Proto mě znovu a znovu překvapuje, že je mezi nimi spousta těch, kteří čchi nikdy necítili, a to ani třeba po 10 letech praxe. O to víc mi přijde důležité ji lidem ukazovat, dávat jim možnost tuto energii zažít na vlastní kůži. Jejich cvičení se díky tomu hned posune na úplně jinou úroveň.
Když se své životní energie dotknete, zažijete nový rozměr svojí existence. Budete chtít objevovat, jakým způsobem se vaše energie projevuje, a zjistit, jestli:
Od mého prvního setkání s Orlem v hnízdě jsem uvedení do kontaktu s čchi zažil u několika tisíc studentů. Nikdy mě neomrzelo vidět úžas v jejich tvářích, když se jí dotkli. Počáteční nejistota, jestli něco ucítí, je pryč, celí se rozzáří a hned chtějí zjistit, co všechno se s ní dá dělat.
Tomu, že čchi doopravdy existuje, nemusíte věřit. Žádná víra nenahradí vaši přímou a jedinečnou zkušenost. Zažít ji a naučit se s ní pracovat můžete na každém víkendovém semináři čchi-kungu Orel v hnízdě. Základní zkušenosti cvičení čchi-kungu si můžete vyzkoušet i hned teď ve 3 orlích video lekcích, která jsou pro vás dostupná zcela zdarma.